O Gampopovi
Gampopa (1079-1153)
Životní příběh Gampopy (v anglickém jazyce)
Učení Gampopy (v anglickém jazyce)
Foto galerie Gampopy
Gampopa se narodil v Ňalu ve východním Tibetu, v ženském roce Země a Ovce (1079). Jeho otec byl skvělý lékař a svému synovi předal důkladné znalosti této profese. Když bylo Gampopovi patnáct let, znal dobře mnohé tantry a také byl považován za kompetentního lékaře. Ve věku dvaadvaceti let se oženil a měl syna a dceru. V oblasti se ale objevila epidemie a obě děti náhle zemřely. Mladý muž byl velmi nešťastný, zejména když onemocněla také jeho žena. Ať se snažil sebevíc, nebylo možné ji vyléčit, a když umírala, požádala jej, aby zasvětil svůj život buddhistické dharmě.
V šestadvaceti letech byl Gampopa vysvěcen na mnicha, přijal jméno Sönam Rinčhen a následoval nauky Kadampů. Učil se u mnoha proslulých učitelů a buddhistická učení rychle pochopil. Ve věku třiceti dvou let zaslechl, jak se nějací žebráci baví o džecünovi Milaräpovi. Okamžitě jej naplnil pocit oddanosti a uvědomil si, že tento jogín jistě musí být jeho pravým učitelem.
Gampopa se vydal Milaräpu hledat a po mnoha útrapách jej konečně nalezl. Po dobu třinácti měsíců přijímal bezprostředně od něho učení, nauky Náropy, zejména Jógu vnitřního tepla (tib. tummo) a také kompletní učení Velké pečeti (skt. mahámudra). Pak cestoval do Dagpa, v jižní části provincie Ü, a tam se také věnoval hluboké meditaci. Strávil mnoho let meditací v ústraní a v r. 1121 založil klášter, který vešel ve známost jako Daglha Gampo. Brzy přilákal mnoho žáků.
Gampopa propojil učení Kadampů se svou vlastní realizací Velké pečeti, a tak vytvořil základ pro mnohé aspekty školy Kagjü. Byl vynikajícím autorem, proslul svou jasností a hlubokým analytickým vhledem. Ve věcech učení vždy zdůrazňoval důležitost jednoduchosti. Mezi lidmi byl známý jako „Lékař z Dagpa“ (tib. Dagpo-lhadže), ačkoliv většinu svého života věnoval léčení spíše duševních než fyzických neduhů. Existují tibetské tradice, které jej prohlašují za reinkarnaci Čandraprábhakumary, zatímco jiní jej prohlašují za reinkarnaci krále Songcäna Gampa, prvního buddhistického vládce Tibetu. Ze dvou hlavních žáků Milaräpa svěřil odkaz kompletních učení právě Gampopovi.
Čtyři hlavní žáci Gampopy vytvořili čtyři „větší“ větve školy Kagjü. Osm „menších“ odnoží se vyvinulo později a tři z nich se později staly velmi významnými. Existovaly dva typy žáků: jedněm byla předána výhradně Velká pečeť (celkem asi pět set) a druzí navíc obdrželi kompletní odkaz Diamantové cesty (pouze pět).
V ženském roce Vody a Ptáka (1153) Gampopa zemřel ve věku sedmdesáti čtyř let, poté co pevně zavedl učení školy Kagjü. V té době se objevila řada pozoruhodných znamení.